Publikace:
HISTORIE A SOUČASNOST PODNIKÁNÍ - PRAHA-VÝCHOD
Stojí na dvoře domu v obci Lázně Toušeň, nad jehož původní přízemní částí se tyčí zbrusu nové podlaží. Je září 2007. Drobně prší, ale jeho parťáci dál stavějí. Hrubá stavba bude brzy hotová. Václav Hrabák to majitelce slíbil a svůj slib dodrží. Vrátí se na jaře 2008, aby dodělal fasádu. Interiéry si budou majitelé stavět sami.
Václav Hrabák patří k těm řemeslníkům, které práce prostě baví. Vyučil se zedníkem, celý život zedničinu dělal a když začátkem devadesátých let zakládal svou firmu v Lipové ulici v Brandýse nad Labem, věřil, že jeho samotného i celou partu poctivá práce uživí. A nemýlil se. Práce má dost. Specializuje se totiž především na přestavby a rekonstrukce starších rodinných domů a do těch se velkým firmám příliš nechce. Až dokončí rodinný domek v Toušeni, přesune se o vesnici dál. Do zimy 2007 musí zvládnout ještě jednu podobnou rekonstrukci.
Lidé v jeho partě mají docela zajímavý věkový průměr - kolem padesáti let. Všichni jsou vyučení - od instalatéra, přes pokrývače, elektrikáře až po zedníky. Mají řemeslo v ruce. Nikdy by mezi sebe nepustili žádného fušéra, bez výučního listu a pořádné praxe. Václav Hrabák by sice klidně spolupracoval i s mladšími kolegy, ale oni jaksi nejsou. "Za mých mladých let šlo hodně lidí do učení, dneska chtějí dělat všichni manažery, takže ze zedníků je najednou nedostatkové zboží" posteskne si pan Hrabák.
Kromě praxe nabízí svým zákazníkům ještě další službu, která dnes patří k vysloveným nadstandardům. Na stavbě jeho parta udržuje vždy pořádek. Majitelé nemovitostí si mohou být jistí, že i po náročné rekonstrukci nebudou mít zničený trávník na zahradě, a ani jejich dvorek se nepromění ve skládku. A lidé si toho považují. Pan Hrabák se usmívá a vypráví, jak jsou především některé zákaznice nadšené, když vidí, že jeho lidé chodí na stavbu každý den (nedělají jen za vyloženého lijáku), uklízejí po sobě, nepijí alkohol a stavba pod jejich rukama roste. Reklamace nemívá, byla by to přeci ostuda. Je vyznavačem staré školy, ale vzdělává se stále, musí znát všechny nové materiály a technologie. Proto dokáže vyhovět každému zákazníkovi, i když se vždy snaží vysvětlit výhody a nevýhody zvoleného postupu. Nebrání se ani zahraničním novinkám, jen tvrdí, že české výrobky na české domy patří. Mnohdy vydrží mnohem víc než ty z Itálie či Egypta. Třeba u dlaždic si to několikrát vyzkoušel a ty z Česka prostě vyhrály. Když chce stavebník měděné okapy, pokývá hlavou a řekne, že mu opravdu vydrží desítky let. Zároveň ale dodá, že jsou čtyřikrát dražší než ty pozinkované. Nedoporučuje lidem šetřit na oknech - i do starších domů se dají sehnat krásná nová okna s troj i čtyřsklem, která do původní architektury perfektně sednou. Tam se vyšší investice podle něho rozhodně vyplatí, protože lidé ušetří nejen za teplo, ale budou mít doma klid. Tato okna totiž nepustí domu ani hluk z hlavní silnice.
Až uhodí zima, přesune se stavební firma pana Hrabáka do interiérů. Vždy je co dělat, třeba přestavby jader v panelových domech jsou dnes hodně žádané. Ale je pravda, že se v zimě Václav Hrabák po zakázkách až tak neohlíží. Když zákazník přijde, vyhoví rád, ale sám nehledá. Je rád, že si měsíc, dva může odpočinout. Od jara do podzimu totiž většinou ze stavby nesleze. Svátek, nesvátek. Domy nepočkají a lidé chtějí dnes rychle a dobře bydlet. Takže, až budete potřebovat střechu na klíč, půdní vestavbu či nástavbu, celkovou rekonstrukci domu nebo třeba krásnou novou fasádu, vzpomeňte na pana Hrabáka, řemeslníka se zlatými českými ručičkami.
Tento materiál je použit z publikace: Historie a současnost podnikání Praha východ
ISBN 978-80-86699-50-9
1. vydání - prosinec 2007 - vydáno nakladatelstvím a vydavatelstvím Městské knihy s.r.o. 285 75 Žehušice 123 - www.mestskeknihy.cz